Cukrovka, diabetes, obezita
Cukrovka
Historie objevu
Příznaky cukrovky byly známy již starým Egypťanům, první písemná zmínka o tomto onemocnění je zaznamenána na papyru z období kolem roku 1500 př. n. l. Název diabetes použil jako první Aretaios z Kappadokie ve 2. století n. l., který zaznamenal velkou produkci moči u postižených cukrovkou. Název je odvozen z řeckého výrazu pro sifón a zdůrazňuje hlavní projev choroby, totiž velký a neustálý průtok vody. Již v 6. století zaznamenali indičtí lékaři sladkou chuť moči diabetiků. Tento objev zůstal evropskému lékařství utajen až do 17. století, kdy ochutnávání moči jako průkaz diabetu zavedl do lékařské praxe anglický lékař Thomas Willis.
V roce 1889 zveřejnili němečtí lékaři Joseph von Mering a Oskar Minkowski svůj objev v oblasti diabetu. Při pokusech na psech zjistili, že po odstranění slinivky břišní se velice brzy objeví příznaky cukrovky. Jejich poznatky dále rozpracoval britský vědec Edward Sharpey-Schafer, který prokázal, že látka ovlivňující metabolismus cukru vzniká právě ve slinivce. Později její tvorbu lokalizoval do Langerhansových ostrůvků a pojmenoval ji inzulin (v latině insula znamená ostrov). Rozhodující moment v léčbě diabetu nastal v okamžiku, kdy Frederick Banting a Charles Best vyizolovali inzulín a následně exaktně ověřili jeho účinnost.
Charakteristika
Cukrovka je charakterizována zvýšenou koncentrací glukózy v krvi. Tento jev se označuje jako hyperglykémie, která může vést až k vylučování glukózy do moči (glykosurie). Navíc se uvolňuje větší podíl mastných kyselin, které jsou postupně odbourávány až na hydroxymáselnou kyselinu, způsobující diabetikům známou metabolickou acidózu. Vedle toho vzniká i aceton. Protože opětovná tvorba tuku v játrech není na inzulínu závislá, dochází vlivem vysokého obsahu volných mastných kyselin ke ztučnění jater, neboli steatóze jater.
Typy diabetu
Známe diabetes 1. typu závislý na inzulínu a diabetes 2. typu, který je na inzulínu nezávislý. Kromě těchto dvou základních forem diabetu se může vyskytovat i forma sekundární, známá u nádorových nebo zánětlivých onemocnění slinivky.
Hladina krevního cukru
U zdravých lidí se hladina krevního cukru pohybuje v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,3 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Mírné zvýšení nemusí znamenat onemocnění touto chorobou, může být důsledkem vrozených projevů organismu. Pokud zná ošetřující lékař hodnoty cukru i z dřívější doby a může srovnávat, je schopen říci, zda se jedná o možnou poruchu, nebo zda se jedná o normální stav. Ve většině případů však hodnoty z mládí nezná a proto v takovém případě může nalezené hodnoty klasifikovat jako začínající diabetes. V každém případě je žádoucí průběžné lékařské sledování.
Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo v důsledku převahy účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi. Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané nalačno vyšší než 8,0 mmol na litr krve, nebo odebrané kdykoliv, tedy i po jídle, vyšší než 11 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetes mellitus. Protože diagnóza cukrovky není potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.
Příznaky onemocnění
Dispozice, neboli vyšší pravděpodobnost výskytu cukrovky je u lidí, u jejichž pokrevných příbuzných se toto onemocnění vyskytuje.
Klinickými příznaky je nadměrná žízeň, nadměrné močení, bolesti hlavy, celková ochablost a slabost, nechutenství, svědění celého těla nebo jen pohlavního ústrojí, poruchy vidění, poruchy pohlavní činnosti, zpomalené hojení ran, svalové křeče, hnisavá kožní onemocnění. U některých jedinců se může naopak projevit zvýšená chuť k jídlu, avšak se současným úbytkem hmotnosti.
Všechny uvedené příznaky se nemusí projevit a dokonce se uvádí, že asi 7 % diagnostikovaných diabetiků tyto příznaky vůbec nemá. Některé z těchto příznaků se mohou objevit pouze dočasně a pak zdánlivě samy od sebe ustoupit.
Vyšetření
Vedle klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i tak zvaný zátěžový text. Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve vodě. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve do 6,7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 6,7 mmol nalačno a nad 11,1 mmol 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus. Někdy se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 6,7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl má souvislost s věkem, životním stylem a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby.
Další zdravotní potíže spojené s diabetem
Z dlouhodobých studií a výzkumů prováděných v USA vyplynulo, že u diabetiků je zvýšeno riziko vzniku aterosklerózy a následkem toho je indikována i vyšší pravděpodobnost vzniku ischemické srdeční choroby, včetně akutního infarktu srdce. Vysvětluje se to změnou v poměrech mezi jednotlivými lipoproteinovými částicemi, již dříve zmiňovaných LDL, VLDL a HDL částic. Protože je tato problematika poměrně složitá, omezím se pouze na konstatování faktu, že dochází ke snížení obsahu HDL, tedy těch žádoucích částic, zatímco nežádoucí LDL částice jsou přítomny ve větším množství. V konečném důsledku to vede ke zvýšení koncentrace komplexu LDL-cholesterolu, který se pak ve zvýšené míře ukládá ve stěnách cév. Téměř u poloviny léčených diabetiků jsou proto zaznamenávány objektivně prokazatelné změny v tepnách dolních končetin.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.
Zajímavé stránky
