Alergie způsobují tak zvané alergeny, což jsou malé částice, které tělo vnímá jako cizí a v jejich přítomnosti spouští celý systém obranných reakcí, včetně tvorby protilátek. Čím složitější povrch částice má, tím je pravděpodobnost imunitní reakce větší. Proto jsou za nejsilnější alergeny považovány pylová zrna, peří a chlupy zvířat. Dále se k nim řadí spóry plísní a roztoči. Ve všech případech se jedná vlastně o velice složité organické struktury a je známo, že právě proteiny a zejména glykoproteiny mají mimořádně složitý povrch částic, které vytvářejí.

Proteiny jsou základní složkou potravy a tak nepřekvapuje, že se mohou objevovat případy alergických reakcí na některé poživatiny. To proto, že na povrchu sliznic trávicího ústrojí, stejně tak i v plících, probíhají intenzívní obranné reakce a je zde i silná produkce protilátek. Někdy může alergen vzniknout z atypické poživatiny až ve střevě vlivem činnosti střevních baktérií. Je však nutné rozlišovat mezi alergií a nesnášenlivostí.

Pokud se alergen dostane do těla a obranný systém jej rozezná, dochází mimo jiné i ke zvýšené produkci histaminu. Jeho účinek spočívá v rozšiřování cévek, tím se dociluje vyššího průtoku krve a je zajištěno dodání potřebného množství protilátek k likvidaci alergenu. Histamin je odpovědný i za projevy svědění, pálení a slzení očí, kýchání, vyrážku a průjem.
Projevy svědění jsou důležitou podvědomou reakcí těla. Nutí totiž ke škrábání a tím i výraznému prokrvování té části kůže, kde došlo k napadení těla a kde také probíhají tyto obranné reakce. Vyšší prokrvení znamená lepší přísun protilátek ale také intenzívnější odvod škodlivé látky do dalších tkání těla, což může vyvolat další nepříjemné reakce.
Slzení, kýchání a průjem patří mezi ty obranné reakce, kterými se tělo snaží nežádoucí látky zbavit ještě před tím, než se dostane do těla. Vyrážka je důkazem probíhající imunitní reakce a současně také toho, že tělo látku lokalizovalo do uzavřeného prostoru. Rozškrábání pupínků jednak výrazně zhoršuje hojení, zanechává jizvy a navíc je vysoká pravděpodobnost, že tato látka vyvolá odezvu i na okolní tkáni.
Z potravinových alergenů jsou nejčastěji uváděny mléko a lepek. Mléko a mléčné výrobky se projevují u těchto citlivých jedinců zácpou nebo naopak průjmem a v případě sýrů se může objevit migréna. Migrénu může vyvolat i lepek, který také způsobuje průjmy s úbytkem na váze, onemocnění nazývané celiakie (celiakální sprue). Jedná se o střevní poruchu, kdy lepek obsažený v obilovinách doslova likviduje klky v tenkém střevě a tak vážně narušuje vstřebávání živin. Při trávení lepku totiž vznikají peptidy, z nichž některé zůstávají spojeny s enzymem transglutaminázou. Takto vzniklý komplex pak vyvolá autoimunitní reakci ve sliznici střeva, která končí zánětem a poškozením střevních klků.
Dalším, poměrně silným alergenem může být bílek z vejce. Způsobuje vyrážky a žaludeční potíže. Bílek může být příčinou některých forem ekzémů.

Sója a produkty ze sóji, jako je sójová mouka, sójové mléko a olej mohou způsobovat bolesti hlavy a poruchy trávení (v případě oleje jen vyjímečně). Někteří lidé reagují alergicky i na burské oříšky a dokonce i na vlašské ořechy. Objevují se nejčastěji vyrážky, dušnost a ekzém.
Posledními význačnějšími potravinovými alergeny jsou některé umělé přísady do potravin, jako jsou například některá potravinářská barviva a konzervační přísady.
V případech migrény jsou považovány za možné alergeny vedle sýrů a obilných produktů i čokoláda, citrusy a káva.
Prokázat alergii na určitou potravinu není příliš obtížné. Vyžaduje to určitou kázeň a dobrou spolupráci s lékařem. Většinou musí být sledovaná potravina z jídelníčku vyřazena na několik týdnů a musí se dbát na to, aby látka způsobující alergické projevy nebyla do těla přivedena z jiné potraviny. Je velice vhodné při tomto sledování zapisovat přesné časy jídel a všechna jídla, která se konzumují. Pokud se objeví alergické příznaky, je dobré ihned navštívit svého ošetřujícího lékaře. Pokud je tento postup dodržen, velice rychle se dá potvrdit, zda se jedná o alergii na některou potravinu, nebo je příčina jiná.
Principielně nelze alergii vyléčit, lze odhalit alergen vyvolávající typické reakce a snažit se minimalizovat kontakt s tímto alergenem. Přesto existují látky, které mohou utlumit odezvu žírných buněk a uvolňování histaminu do krve. Pokud přípravek takové látky obsahuje, existuje poměrně slušná pravděpodobnost, že alergik bude na nižší koncentraci alergenu méně citlivý a tím se u něj typické alergické reakce neprojeví nebo s významně sníženou intenzitou.
U těchto přípravků je však důležité, aby byly užívány s předstihem, aby se účinek aktivních látek mohl projevit
v maximální možné míře. Účinek těchto látek je výrazně nižší ve chvíli, kdy se již spustí imunitní reakce jako
důsledek reakce na alergen. Velmi dobrým přípravkem se jeví Alergin, který látky s popsaným účinkem
obsahuje ve velice dobrém poměru.
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.