Draslík patří do skupiny alkalických kovů, které jsou z chemického hlediska nesmírně reaktivní. Sloučeniny draslíku jsou známé od starověku. Kovový draslík izoloval v roce 1807 jako 29 letý Humphry Davy a byl to ve své době velkolepý úspěch. Je osmým nejrozšířenějším prvkem v horninách zemské kůry hned za sodíkem. Draslík je základní prvek nezbytný pro růst a fungování všech živých buněk.

Atomové číslo je 19. Vyskytuje se ve formě 3 přírodních izotopů, z nichž je 1 radioaktivní. Atomová hmotnost je 39,0983. Teplota tání je 63,2°C, teplota varu 765,5°C a hustota 0,856 g/cm3.
| Průměrný obsah draslíku v potravinách (mg/kg) |
|---|
| hovězí maso | 3.400 |
| vepřové maso | 3.000 |
| hovězí játra | 27.000 |
| vejce | 1.450 |
| sýr ementál | 1.000 |
| mouka pšeničná hrubá | 1.800 |
| mouka žitná | 3.300 |
| rýže loupaná | 1.030 |
| kukuřice, zrno | 3.300 |
| ovesné vločky | 3.600 |
| brambory | 5.200 |
| fazole | 13.100 |
| hrách | 2.900 |
| zelí bílé | 2.270 |
| kapusta | 2.820 |
| mrkev | 2.800 |
| rajčata | 2.900 |
| špenát | 6.600 |
| hřiby | 3.690 |
| jablka | 1.370 |
| broskve | 2.200 |
| pomeranče | 1.700 |
| jahody | 1.400 |
| maliny | 1.700 |
| borůvky | 650 |
| hrozny | 4.000 |
| ořechy | 5.750 |
| mléko plnotučné | 1.550 |
Denní potřeba se uvádí u dětí 550 až 1.200 mg; pro děti nad 8 let 700 až 1.650 mg; pro ženy 1.800 až 3.800 mg a pro muže a těhotné ženy 2.200 až 5.200 mg. U kojících žen činí denní potřeba přibližně 5.000 mg. Rozpětí je, podobně jako u sodíku, poměrně široké a závisí opět na složení stravy a celkové fyzické zátěži. Při vyšším příjmu bílkovin by měl být zajištěn i vyšší příjem draslíku.
Doporučená denní dávka draslíku je v ČR stanovena vyhláškou na 2.000 mg.
Pokud není poškozena funkce ledvin, není možné vyvolat předávkování draslíkem. Pouze při selhání ledvin, při pokročilé dehydrataci nebo po intenzivním šoku může dojít ke zvýšení obsahu draslíku v séru. Příznakem přebytku jsou poruchy rytmu srdeční činnosti a útlum centrální nervové soustavy. Doprovodnými projevy může být zmatenost, slabost, ztrnulost, brnění končetin a ochablost srdečních svalů.
Nedostatek draslíku je také obtížně vyvolatelný, neboť jeho příjem potravou je dostatečný. Může se však projevit jako doprovodný jev u celé řady onemocnění, zejména u postoperačních stavů, pokud byly delší dobu podávány infuze bez draslíku. Deficit lze také očekávat při dlouhotrvajících průjmech a při nízkých příjmech bílkovin. Zvýšené vylučování draslíku způsobují také některá léčiva, káva a alkohol.
Dlouhodobější nedostatek se může projevit vážným poškozením ledvin. Příznakem nedostatku je svalová slabost, dráždivost, lze pozorovat tzv. cvalový rytmus srdce, který se může objevit i v klidu. Zdánlivý nedostatek draslíku lze navodit vysokým příjmem sodíku. Poměr příjmu draslíku k sodíku by měl být přibližně 2 až 2,6:1 ve prospěch draslíku. Ve starším věku by měl být mírně vyšší, přibližně 3:1. Lidé užívající diuretika by měli mít přívod draslíku zvýšen.
Přestože je draslík obsažen především ve vnitrobuněčné tekutině, je součástí i mimo buněčné tekutiny svalstva. Ovlivňuje zejména aktivitu srdečního svalu. Uvnitř buňky má stejnou roli, jako sodík včetně zadržování vody. Spolu se sodíkem odpovídají za přenos nervových vzruchů.
Využitelnost z potravin je vysoká, přičemž není rozhodující, zda se jedná o živočišnou nebo rostlinou potravu. Pro výrobu doplňků výživy se nejčastěji používá chlorid draselný, bikarbonát draselný nebo fosforečnany. Ve všech těchto případech je využitelnost draslíku velmi dobrá. Vylučování se děje ledvinami, přičemž jejich schopnost vylučovat draslík je nejlepší ze všech prvků. Právě z těchto důvodů je prakticky vyloučeno u zdravého člověka dosáhnout předávkování draslíkem.
Vhodným doplňkem stravy obsahujcícím draslík je Lactavit.
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.