Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 21 g hořčíku. Denní potřeba je značně závislá na složení stravy, neboť vysoký příjem vápníku, bílkovin a vitamínu D zvyšuje i nároky na příjem hořčíku.

| Průměrný obsah hořčíku v potravinách (mg/kg) |
|---|
| hovězí maso | 170 |
| vepřové maso | 300 |
| hovězí játra | 220 |
| vejce | 120 |
| sýr ementál | 550 |
| mouka pšeničná hrubá | - |
| mouka žitná | 470 |
| rýže loupaná | 280 |
| kukuřice, zrno | 1.200 |
| ovesné vločky | 800 |
| brambory | 320 |
| fazole | 1.320 |
| hrách | 300 |
| zelí bílé | 230 |
| kapusta | 120 |
| mrkev | 190 |
| rajčata | 180 |
| špenát | 200 |
| hřiby | 80 |
| jablka | 30 |
| broskve | 100 |
| pomeranče | 110 |
| jahody | 140 |
| maliny | 300 |
| borůvky | 30 |
| hrozny | 150 |
| ořechy | - |
| mléko plnotučné | 110 |
Metabolická potřeba hořčíku se udává pro děti přibližně 3,5 mg, pro děti nad 8 let a mladistvé asi 2,8 mg a pro dospělého člověka 2,25 mg na 1 kg hmotnosti za den. Tyto hodnoty se vztahují k běžným stravovacím návykům (strava obsahuje živočišné bílkoviny), bez psychického stresu a pouze příležitostná konzumace alkoholu a sladkostí. U vegetariánů a osob konzumujících zvýšené množství vápníku nebo vitamínu D (např. léčba osteoporózy) je třeba hodnoty zvýšit přibližně o 50%. U lidí stresovaných, vykonávajících těžkou fyzickou práci a při pravidelné konzumaci alkoholu a nadměrném příjmu cukrů je třeba hodnoty zvýšit až na dvojnásobek.
Denní potřeba se uvádí u dětí 150 mg; pro děti nad 8 let 200 až 250 mg; pro ženy 300 mg a pro muže 350 mg. U těhotných a kojících žen činí denní potřeba 450 mg. Alkohol podporuje vylučování hořčíku z těla ven a proto u lidí, konzumující i malá množství alkoholu je uváděna denní potřeba až 700 mg. Podobně působí dlouhodobé psychické zatížení.
Doporučená denní dávka hořčíku je v ČR stanovena vyhláškou na 375 mg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 400 mg.
Dlouhotrvající nadbytek vyvolává ospalost. Byla-li pokusně formou injekce zvýšena výrazně hladina hořčíku v krvi, došlo k paralýze volních svalů. Tento stav však nelze příjmem potravou přivodit, neboť tělo jakékoliv zvýšení okamžitě vyloučí ledvinami ven a navíc dochází k výraznému zvýšení peristaltiky střeva a k vyvolání průjmu.
Nedostatek je však vážným civilizačním problémem. Potrava je na hořčík relativně chudá a předpokládá se, že v důsledku našich stravovacích zvyklostí přijímáme pouze 60 až 80% doporučeného denního příjmu. Tento negativní jev je navíc umocněn zvyšující se oblibou v konzumaci alkoholických nápojů a dlouhodobě působícím psychickým zatížením. Nedostatek vyvolává poruchy nervové činnosti, projevující se zvýšenou dráždivostí až křečemi. Prvními příznaky nedostatku hořčíku bývají většinou křeče v lýtku při ranním vstávání. Postupně se může objevit nepravidelnost srdeční činnosti a úzkostné stavy. Druhou závažnou příčinou, vyvolávající nedostatek hořčíku je stres. Hořčík je nezbytným prvkem pro činnost hypofýzy, která spouští hlavní obranné mechanismy, které mají zabezpečit mobilizaci energetických zásob, uložených v glykogenu. Začíná se zrychlovat tep, stoupá krevní tlak a tělní buňky začínají vyžadovat přísun glukózy, uvolňované rozkladem glykogenu. Pokud je tělo na hořčík v daném okamžiku deficitní, objevují se příznaky ztíženého dýchání, pocení, stažené hrdlo a strach.

Biochemická aktivita hořčíku spočívá v aktivaci celé řady enzymů. Podílí se na metabolismu tuků a bílkovin. Při nadměrném příjmu cukrů se jeho potřeba v organismu zvyšuje. Vytváří komplexy právě s těmi sloučeninami, které v těle plní funkci jakéhosi rezervoáru energie. Tím se také vysvětluje jeho výrazně vyšší obsah v srdečním svalu. Ovlivňuje nepřímo i správnou funkci prostaty.
Využitelnost je opět závislá na formě příjmu. Je-li přijímán ze živočišných potravin, jeho využitelnost je poměrně vysoká a pohybuje se kolem 50%, za určitých okolností může být i vyšší. Nižší je z rostlin, obzvláště ze zelených částí. Přesto patří mezi prvky s dobrou vstřebatelností a organismus s ním velmi dobře hospodaří. Zde je nutno zdůraznit, že je nutná rovnováha s vápníkem. Nadměrný příjem pouze hořčíku zhoršuje využitelnost vápníku a naopak. Optimální poměr v příjmu obou prvků je 2:1 ve prospěch vápníku a u obou prvků platí zásada, raději častěji a v menších dávkách. Pro výrobu doplňků výživy se nejčastěji používá oxid hořečnatý (magnesium oxide). Jeho využitelnost je však poměrně nízká a nepřesahuje 10% (ráno nalačno může dosáhnout až 20%). Tato využitelnost silně klesá při konzumaci během jídla nebo po jídle. Dříve se používal síran hořečnatý (magnesium sulfate) který má silné projímavé účinky. V poslední době se prosazují komplexy hořčíku s některými aminokyselinami. Jedná se o vhodnější formu s využitelností kolem 60%. Nejvhodnější formou je opět forma laktátová, s potenciální metabolickou využitelností nad 80%. Hořčík se vylučuje především močí. Výrazně je vylučování podpořeno při stresech, jako důsledek zvýšení hladiny některých hormonů. Při selhání ledvin má hladina hořčíku v séru tendenci vzrůstat, což se projevuje malátností a ospalostí.
Vhodnými doplňky stravy obsahujícími hořčík jsou Prokardin (pro posílení srdce a při zvýšené fyzické zátěži,
např. u sportovců, při potápění apod.), Multi plus (komplexní přípravek pro dosažení plné výkonnosti a odolnosti
organismu), Lactavit (vyvinut původně pro těhotné a kojící ženy, není ale určen pouze jim, u ostatních osob je
vhodným zdrojem živé bakterie Lactobacillus acidophilus), Chondrovit plus (pro účinnou regeneraci kloubní chrupavky)
a Osteo (pro zpevnění kostí při jejich řídnutí).
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.