Zdraví, výživa, strava, cholesterol
Cholesterol
Charakteristika
Cholesterol patří spíše mezi sloučeniny se složitější chemickou strukturou. Má tukovou povahu, takže je ve vodě prakticky nerozpustný. V těle je transportován v komplexu s tuky nebo s látkami s vlastnostmi tuků. Je obsažen v buněčné membráně každé savčí buňky. Molekula cholesterolu je součástí steroidních hormonů a je nezbytnou složkou žlučových šťáv. Z cholesterolu vznikají i žlučové kyseliny. Je typickým příkladem metabolismu živočišných buněk. Vyskytuje se proto pouze v potravě živočišného původu, jako jsou játra, mozek, maso a zvláště bohatým zdrojem je vaječný žloutek.
Vznik cholesterolu
I když prakticky každá buňka v těle má dispozice k syntéze cholesterolu, jeho tvorba probíhá v játrech, kůži, v kůře nadledvinek, v testes a v aortě. Z mastných kyselin, obsažených v tucích vytváří tělo mimořádně důležitou sloučeninu, označovanou jako acetylkoenzym A. Bez této sloučeniny není možný život. Je tak důležitá, že si ji tělo dokáže vyrobit i z cukrů a aminokyselin a je výchozí látkou pro tvorbu velké části sloučenin obsažených v těle. Z acetylkoenzymu A vzniká přes mevalonát a skvalen i cholesterol. Toutu cestou vzniká v těle přibližně 1.500 až 1.700 mg cholesterolu denně, zatímco potravou přijímáme průměrně 300 - 500 mg, při stravě bohaté na tuky až 800 mg. Tělo však vytváří podmínky pro zachování rovnováhy mezi potřebou cholesterolu a množstvím vyloučeným z těla ven. Za normálních podmínek se žlučí vyloučí přibližně 1000 mg přímo jako cholesterol, přibližně stejné množství se vyloučí ve formě žlučových kyselin. Denní potřeba je tedy udávána kolem 2000 mg. Při hladovění a při konzumaci potravy chudé na tuky, množství syntetizovaného cholesterolu klesá a snižuje se i denní potřeba.
Obsah cholesterolu v těle
U člověka je celková hladina cholesterolu v plasmě asi 180 až 200 mg ve 100 ml a vzrůstá s věkem, i když existují značné individuální rozdíly. Celkový obsah cholesterolu je v těle nejnižší v pubertálním věku a dosahuje hodnot přibližně 4800 mg u chlapců a 4350 mg u dívek. U mužů po šedesátce dosahuje hodnot až 7200 mg (3,08 l plasmy), optimum je však kolem hodnoty 6200 mg. U žen se zaznamenává maximum až po sedmdesátce, přibližně 6500 mg (2,8 l plasmy), optimum je kolem hodnoty 5600 mg. Hodnota 200 mg ve 100 ml plasmy by neměla být překračována. U národů východní Asie jsou uváděny hodnoty 120 až 130 mg ve 100 ml a tímto nízkým obsahem je vysvětlováno i nízké procento srdečních a cévních onemocnění u těchto lidí.
Výsledky měření ukazují, že nárazové zvýšení obsahu cholesterolu v potravě o 100 mg způsobí průměrně vzestup hladiny cholesterolu v plasmě o 3 - 4 mg na 100 ml. V krvi je vázán na lipoproteiny, z nichž vazba na HDL je pro tělo žádoucí, vazba na LDL a VLDL lipoproteiny není pro tělo příliš vhodná. Pro transport k buňkám však využívá tělo především vazbu cholesterolu na LDL lipoproteiny.
Ženy v reprodukčním věku mají vyšší hodnoty HDL a nižší obsah cholesterolu v těle. Naopak muži ve stejné věkové hranici, zvláště pak kuřáci a obézní, mají nízké hodnoty HDL a vyšší obsah cholesterolu v těle. Blíže je tato problematika popsána v kapitole mastné kyseliny.
Vylučování cholesterolu
Cholesterol se vylučuje z těla dvěma hlavními cestami. Jednak přeměnou na žlučové kyseliny a dále přeměnou na neutrální steroly. V obou případech dochází k vylučování stolicí. Malé množství cholesterolu je přeměněno na steroidní hormony, které jsou po splnění své úlohy přeměňovány a vylučovány močí.
Žluč produkovaná játry obsahuje vedle žlučových kyselin i volný cholesterol. Značná část tohoto cholesterolu je podobně jako žlučové kyseliny ve střevě zpět resorbována do portálního oběhu, vychytávána játry a opět vylučována žlučí. Některé výsledky ukazují, že takto může cholesterol projít játry až 4x za den, aniž by došlo k jeho přeměně. Tomuto mechanismu se říká enterohepatální oběh. Část cholesterolu vyloučeného žlučí je střevními baktériemi přeměněna na neutrální steroly, z nichž nejvýznamnější je koprostanol. Jeho schopnost přestupovat přes střevní stěnu je poměrně malá a je vylučován stolicí z těla ven.
Udržování hladiny cholesterolu
Rovnováha mezi cholesterolem obsaženým v potravě a v plasmě se ustavuje během několika dní, s cholesterolem v tkáních během několika týdnů. Obrat cholesterolu v játech je poměrně rychlý ve srovnání s dobou přeměny a vylučováním cholesterolu v celém těle. Pro člověka stravujícího se střídmě to znamená, že když některý den “zhřeší”, nemusí mít obavy, že zvýšený přísun cholesterolu napáchá významnější škodu.
Protikladem je případ diagnostikované zvýšené hladiny cholesterolu v těle. Takový člověk nemůže počítat s tím, že po omezení příjmu cholesterolu v potravě ihned nenastane zlepšení jeho zdravotního stavu. Takový proces trvá týdny a měsíce a vyžaduje nejenom vysokou stravovací kázeň, ale mnohdy je nutná i výrazná změna životního stylu. Z faktorů snižujících hladinu cholesterolu v krvi bylo nejvíce prostudováno nahrazení nasycených mastných kyselin v potravě některými kyselinami nenasycenými s větším počtem dvojných vazeb.
Snižování hladiny cholesterolu
Některé oleje, jako například bavlníkový, kukuřičný, sójový a podzemnicový snižují hladinu cholesterolu v plasmě, zatímco máslo a kokosový olej jeho hladinu zvyšují. Příčina, proč nenasycené mastné kyseliny vykazují efekt snižování hladiny cholesterolu v krvi není doposud zcela jednoznačně vysvětlena a existuje několik teorií. Některé se snaží vysvětlit tento efekt stimulací vylučování cholesterolu žlučí a stimulací jeho přeměny na žlučové kyseliny. Naproti tomu existují důkazy, že se zrychluje přenos cholesterolu z plasmy do tkání. Další teorie se opírají o zjištění, že nasycené mastné kyseliny umožňují vznik menších částic VLDL, které navíc obsahují více cholesterolu. Takovéto částice jsou potom ostatními tkáněmi pomaleji přeměňovány.
Dalšími faktory snižujícími hladinu cholesterolu v krvi je lecithin a trojmocný chróm. Zatímco lecithin se spíše uplatňuje v enterohepatálním oběhu a zejména usnadňuje vylučování cholesterolu z jater a žlučníku, trojmocný chróm se podle posledních výzkumů zapojuje do mechanismů vedoucích k přeměně cholesterolu ve tkáních. Předmětem výzkumu je objasnění účinků Cr3+ v souvislosti s tvorbou steroidních hormonů, zejména pak pohlavních, které právě z cholesterolu vznikají. Zdá se, že Cr3+ ovlivňuje některou základní reakci, od níž se pak odvíjí několik různých cest přeměny cholesterolu vyúsťujících v různé produkty. Přestože je tento výzkum teprve v počátcích, efekt Cr3+ na snižování hladiny krevního cukru a s tím podmíněné snižování hladiny tuků v krvi, je prokázán.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.
Zajímavé stránky
Novinky
Zajímavosti
