Do skupiny vitamínu K řadíme především 3 sloučeniny. Jedná se o vitamín K1 neboli fylochinon, vitamín K2 neboli farnichinon a vitamín K3 neboli menedion. Jedná se o žluté krystalické látky dobře rozpustné v tucích. Vitamín K1 je tepelně stabilní, rozkládá se až při teplotách nad 100 °C. Spolu se zbývajícími dvěma vitamíny je citlivý na světlo a silnější kyseliny a alkálie. Ztráty při zpracování odborná literatura neuvádí.

Vitamín K se vyskytuje především v zelených rostlinných tkáních, jako je zelí, špenát, květák a luštěniny. Ze živočišných tkání jsou to především játra.
| Průměrný obsah vitamínu K v potravinách (µg / kg) |
|---|
| hovězí maso | 1.400 |
| vepřové maso | 1.500 |
| drůbež | 250 |
| játra hovězí | 2.000 |
| játra vepřová | 6.000 |
| mléko | 40 |
| vejce | 1.600 |
| brambory | 1.000 |
| květák | 600 |
| červené zelí | 3.200 |
| bílé zelí | 1.600 |
| jahody | 1.200 |
| pšenice | 400 |
| mateřské mléko | 10 |
Jako denní potřeba je uváděna hodnota pro děti 20 μg, pro děti od 8 let 40 až 80 μg, pro ženy 70 až 100 μg, a pro muže a kojící ženy 100 až 140 μg.
Vysokou produkci vitamínu K se vyznačují bakterie, obsažené v lidském střevě. Vstřebávání je závislé na dostatečné produkci žlučových kyselin.
Doporučená denní dávka vitamínu K je v ČR stanovena vyhláškou na 75 μg.
Vysoké dávky vitamínu K mohou vyvolat zvýšené vylučování bilirubinu a tím navodit příznaky žloutenky. Avšak tak vysoké dávky, které byly použity k navození tohoto stavu, není prakticky možné z potravy zajistit. Při použití doplňků výživy se jedná o vitamín, který lze předávkovat. Zvyšuje krevní srážlivost a proto je zřejmé, že může být používán pouze se souhlasem lékaře. Předávkování se projevuje návaly do hlavy a pocením.
Nedostatek se naproti tomu může projevit především u novorozenců, kdy není plně funkční střevní mikroflóra. Může dojít ke krvácivosti nejen z pupečníku, ale i do střeva a dokonce i do mozku. Důsledkem nedostatku vitamínu K je obecně prodloužená doba srážení krve při vzniklém poranění, v případě většího nedostatku samovolné krvácení do vnitřních orgánů nebo ze sliznic.
vitamínu K souvisí bezprostředně s účastí vápníku při srážení krve. Umožňuje totiž vazbu funkčních skupin na bílkoviny, které se procesu srážení účastní. Tyto skupiny pak následně váží vápník, což v dalším kroku umožní přeměnu protrombinu na účinný trombin. Tento enzym umožní vznik fibrinové síťky, na které se zachycují červené a bílé krvinky. Vytvoří se tak krevní sraženina, uzavírající poraněné místo.

Poslední výzkumy ukazují, že vitamín K umožňuje také vazbu funkčních skupin na kostní bílkovinu osteokalcin. Tato bílkovina se pak vyznačuje schopností vázat vápník a tím vytvářet odpovídající strukturu kostí. Nelze tedy vyloučit, že by se mohl vitamín K využít pro podpoření léčby osteoporózy (řídnutí kostí).
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.