Doporučená denní dávka, živiny, správné stravování
Příjem živin
Doporučená denní dávka živin
Aby bylo možné určit, zda je příjem různých živin v rovnováze, byla zavedena hodnota doporučené denní dávky (DDD), někdy se používá označení převzaté z anglicky mluvících zemí RDA (Recommended daily Allowances). Tyto hodnoty u jednotlivých živin v žádném případě nevyjadřují denní požadavek organismu, ale spíše jsou kvalifikovaným odhadem bezpečného a přiměřeného příjmu bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů a minerálů. Tyto dávky zaručují pevné zdraví téměř pro každého člověka, bez ohledu na jeho životní styl a jsou spíše zaměřeny na věkové skupiny, které mají nejvyšší požadavky na příjem živin.
Je dobré zajistit tyto doporučené dávky každý den, ale není to podmínkou. Je téměř jisté, že i když bude denní příjem kolísat, ale během týdne bude toto doporučení naplněno, bude s největší pravděpodobností příjem odpovídající.
Tři hlavní zásady pro správné stravování
Stručně je lze shrnout do tří slov - rozmanitost, přiměřenost a výhodnost. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že posuzovaným kritériem není v žádném případě cena potraviny, ale pouze její nutriční hodnota (kvalita z pohledu poměru a obsahu živin).
Neexistuje žádná dokonalá potravina. Každá potravina obsahuje různý poměr mezi bílkovinami, sacharidy a tuky a navíc má velmi rozdílný obsah v minerálních látkách a vitamínech. Některé potraviny obsahují jen některé živiny a jiné prakticky postrádají. Znamená to tedy, že pro dosažení odpovídající denní dávky pro každou živinu je nutné potraviny vhodným způsobem kombinovat. Výběr potravin musí být tedy rozmanitý.
Není příliš dobré konzumovat ve velkém množství jeden druh a ostatní omezovat. Je nutná přiměřenost. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že žádná potravina není vyloženě nezdravá. Nevhodnou se může stát při určitých zdravotních komplikacích nebo v kombinaci s jinou potravinou.
Určitý životní styl vyžaduje určité stravovací návyky. Tím se nepřímo také určuje, na jaké potraviny se spíše zaměřit. Tím se do popředí dostává třetí kritérium, a tím je výhodnost.
Potravinová pyramida
Potravinová pyramida schematicky vyjadřuje, jak která potravina je vhodná a jaký podíl by měla v celkové stravě zaujímat. Obecně platí, že potraviny uvedené ve spodní části by měly tvořit asi 40 %, zatímco potraviny uvedené na vrcholu pyramidy by neměly tvořit větší podíl, jak 10 %.
Chléb, cereálie, rýže a těstoviny by měly tvořit asi 40 %. Ovoce asi 12 %, stejný podíl by mělo tvořit vepřové nebo hovězí maso, drůbež, ryby, vejce případně luštěniny. Sýry (zejména tvrdé), tvaroh, jogurty a mléko by měly tvořit asi 13 %ní podíl, podobně jako zelenina. Zbytek, tedy asi 10 %, mohou být tuky, oleje a sladkosti.
Při této skladbě potravy se pak dosáhne požadovaný podíl sacharidů (přes 60 %) pro pokrytí energetických potřeb.
Související články
Odkazy
Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.
Zajímavé stránky
Novinky
Zajímavosti
