Galenus

obsah základních aminokyselin v rostlinách

Obsah aminokyselin v rostlinách

Rostliny jako zdroj proteinů

Zdrojem proteinů z rostlin jsou především jejich semena. V mnohem menší míře mohou být využity i proteiny z plodů, hlíz, bulev, listů, stonků a dokonce i z květů. Z hlediska výživy však mají zanedbatelný význam. Další údaje zpracované v tomto článku se proto vztahují k proteinům obsažených v semenech.

03-0075 obsah aminokyselin v rostlinách

Ve srovnání s živočišnými proteiny mají semena rostlin zcela odlišné aminokyselinové složení a jejich výživová hodnota je poměrně nízká. Prakticky u všech používaných cereálií, pseudocereálií, luštěnin a olejnin je některá esenciální aminokyselina významně nedostatková. Aby se (například pro vegetariány) tento problém co nejvíce eliminoval, používá se vhodná kombinace rostlinných potravin, aby se výsledné aminokyselinové složení co nejvíce přiblížilo živočišným bílkovinám. Na druhé straně je však nutné vyzdvihnout účinek dalších látek, které tělo z rostlinných potravin získává a jejichž pozitivní vliv na procesy trávení je jednoznačně prokázán (vláknina, využitelné škroby a další polysacharidy, minerální látky, vitamíny, glykosidy, třísloviny apod.).

Ovšem existují i negativní stránky spojené s vyšším příjmem rostlinných proteinů. Na rozdíl od živočišných proteinů obsahují rostlinné bílkoviny v mnohem větší míře netypické aminokyseliny a aminokyseliny v D konfiguraci. Enzymatické vybavení trávicího traktu člověka většinou nedokáže rozštěpit proteinový řetězec v místech, kde se tyto aminokyseliny vyskytují. Do střeva se tak dostávají krátké peptidy, které mohou vykazovat určitou biologickou aktivitu, která nemusí být zrovna pro organismus žádoucí (potravinové alergie apod.).

Proteiny semen mají rozdílné vlastnosti

Rostlinných bílkovin je velké množství, ale z pohledu jejich chemických a fyzikálních vlastností se mohou zařadit do 4 skupin. Jedná se o albuminy, globuliny, prolaminy a gluteliny. Albuminy a globuliny jsou ve vodě rozpustné a až na žito tvoří minoritní složku. Prolaminy a gluteliny jsou považovány za rezervní proteiny, jsou ve vodě nerozpustné a jsou hlavní bílkovinnou složkou rostlinných semen. Často se pro ně používají triviální názvy, které se odvozují od latinských názvů dané rostliny. Prolaminů a glutelinů je v každé rostlině obsaženo několik typů, které se mírně liší v zastoupení jednotlivých aminokyselin. Společným znakem je však vysoký obsah prolinu. Prolin obsažený v peptidovém řetězci prakticky znemožňuje vznik klasické α-helixové struktury a tak jsou v celém peptidovém řetězci těchto proteinů jen krátké úseky se šroubovitou strukturou. Celkově je sekundární struktura prolaminů a glutelinů silně neuspořádaná, což dává rostlinným proteinům ve srovnání se živočišnými netypické vlastnosti.

Proteiny cereálií a pseudocereálií

Pšenice obsahuje průměrně 14,7 % albuminů (leukosin), 7,0 % globulinů (edestin), 32,6 % prolaminů (gliadin) a 45,7 % glutelinů (glutelin). Žito obsahuje průměrně 44,4 % albuminů, 10,2 % globulinů, 20,9 % prolaminů (sekalin) a 24,5 % glutelinů (sekalinin). Ječmen obsahuje průměrně 12,1 % albuminů, 8,4 % globulinů, 25 % prolaminů (hordein) a 54,5 % glutelinů (hordenin). Oves obsahuje průměrně 20,2 % albuminů, 11,9 % globulinů (avenalin), 14,0 % prolaminů (gliadin) a 53,9 % glutelinů (avenin). Rýže obsahuje průměrně 10,8 % albuminů, 9,7 % globulinů, 2,2 % prolaminů (oryzin) a 77,3 % glutelinů (oryzenin). Kukuřice obsahuje průměrně 4,0 % albuminů, 2,8 % globulinů, 47,9 % prolaminů (zein) a 45,3 % glutelinů (zeanin). V závorce jsou uvedeny triviální názvy nejdůležitějších proteinů.

03-0076 obsah aminokyselin v rostlinách

Ve výživě se v poslední době uplatňují i méně obvyklé rostliny, jako je proso, čirok, pohanka a amarant (laskavec). Snaha o zvýšení obsahu bílkovin vedla i k úspěšným šlechtitelským pokusům a výsledkem jsou kříženci pšenice s ječmenem (tritodeum) s obsahem proteinů téměř 21 % a pšenice s žitem (triticale) s obsahem proteinů asi 18,5 %.

Prolaminy a gluteliny pšenice vytváří s vodou (v poměru asi 1:2) zvláštní prostorovou strukturu označovanou jako lepek nebo také gluten. Gluteliny jsou schopny vytvářet trojrozměrnou síť, prolaminy tuto síť modifikují. Konečné vlastnosti této hmoty jsou dané poměrem mezi gluteliny a prolaminy. Proteiny lepku mohou u některých jedinců vyvolávat alergickou reakci (celiakie).

Proteiny luštěnin

Potravinářsky významné jsou sója (zařazuje se i mezi olejniny), čočka, hrách a fazole, mnohem méně se využívají vigna, cizrna a mungo. Obsah proteinů je poměrně vysoký (20 - 48 %), nedostatkem je nízký obsah sirných aminokyselin, především methioninu. Na rozdíl od obilovin jsou hlavní proteinovou složkou globuliny. Nízkomolekulární albuminy tvoří minoritní složku a prolaminy a gluteliny jsou obsaženy v malém množství. Hrách obsahuje až 50 % globulinů (legumin a vicilin), sója až 80 % globulinů (glycinin). Nevýhodou luštěnin je skutečnost, že jejich semena obsahují ve významném množství antinutriční látky.

Proteiny olejnin

Olejniny obsahují 20 až 35 % proteinů a majoritní (většinový) podíl tvoří podobně jako u luštěnin globuliny (až 50 %). Ve světě je pro potravinářské účely využívána především sója, bavlník, arašídy a lupina, v našich podmínkách je to především řepka a slunečnice. Mezi olejniny je však třeba zařadit i různé ořechy a mandle. V ČR se však olejniny jako zdroj proteinů prakticky nevyužívají, konzumují se spíše jako pochutina (mandle, ořechy). Pouze u specializované skupiny konzumentů (vegetariáni apod.) našla uplatnění především sója. Olejniny obsahují antinutriční látky ve větším množství, než je tomu v případě luštěnin, obsahují i látky toxické a alergenní.

Jak pracovat s tabulkami?

Obsah dusíku v jednotlivých bílkovinách se mírně liší. Za průměrnou hodnotu se považuje údaj 16 g dusíku ve 100 g bílkoviny (přepočítávací koeficient je 6,25). Aby bylo možné srovnávat naměřené hodnoty získané při laboratorních analýzách, je zavedenou praxí získané výsledky přepočítávat právě na 16 g dusíku. Pro odborníky velice praktická věc, z pohledu spotřebitele se však jedná o komplikaci. V tabulkách používaných odborníky se navíc uvádí hodnoty vztažené na čistou bílkovinu. Každá poživatina však obsahuje vedle bílkovin i další složky (vodu, sacharidy, tuky, minerální látky aj.), a proto si spotřebitel jen velice obtížně dokáže udělat představu o tom, kolik je vlastně těch aminokyselin obsaženo v konkrétní potravině (například v rohlíku nebo jednom vejci).

Proto jsou údaje v následujících tabulkách zpracovány tak, aby s nimi mohl pracovat jak odborník, tak i laik. Pro odborníka budou mít význam především údaje ve sloupcích W a % IP, zatímco laik bude zřejmě upřednostňovat údaje ve sloupcích WJM a případně X. Údaj ve sloupci X je spíše ilustrativní, dává představu o tom, kolik se přijme jednotlivých aminokyselin za předpokladu, že daná poživatina zajistí příjem 8,0 g bílkovinného dusíku (tj. cca 50 g bílkovin).

Ve sloupci W je uveden obsah dané aminokyseliny v gramech vztaženo na 16 gramů dusíku. Ve sloupci % IP je uveden procentuelně vyjádřený obsah aminokyseliny ve vztahu k obsahu této aminokyseliny v ideálním proteinu. Ve sloupci WJM je uveden obsah aminokyseliny v gramech a v jednotkovém množství posuzované poživatiny (vztahuje se k údaji JM - většinou 100 g a vypočítá se z procentuelního obsahu NL v dané potravině, specifikováno vždy v poznámce nad tabulkou). X - obsah dané aminokyseliny v gramech ve vypočítaném množství poživatiny (množství přijímané poživatiny je vypočítáno tak, aby byl zajištěn příjem cca 8 g bílkovinného dusíku, tzn. příjem cca 50 g bílkoviny).

Esenciální aminokyseliny jsou v tabulkách vyznačeny fialovou barvou.

V textu nad tabulkou jsou uvedeny údaje vztahující se k množství potraviny, které zajistí právě 100% limitující esenciální aminokyseliny (v závorkách jsou pak uvedena přijatá množství podlimitních postradatelných aminokyselin). Proto se v praxi uvádí X100 - buď jako přijatý dusík, nebo jako množství přijaté potraviny, nebo jako množství přijaté bílkoviny. V textu pod tabulkou jsou pak uvedeny přepočítané údaje vztahující se k množství potraviny, které zajistí příjem 8 g dusíku (což odpovídá 50 g přijaté bílkoviny) - hodnota X. Údaje uvedené v tabulce ve sloupci X se právě vztahují k 50 g přijaté bílkoviny.

Pro účely porovnání je doporučená denní dávka ideálního proteinu stanovena na 44 g, což je množství odpovídající dospělému člověku o hmotnosti 80 kg a provádějícího běžnou denní činnost. Složení ideálního proteinu je převzato podle Gebauera a Daňkové.

 

Pšenice: JM = 100 g celozrnné mouky, obsah bílkovin = 11,7 %, tj. 1,87 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 14,8 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 791 g mouky, tj. asi 92,5 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 92,5 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, většina je ve výrazném nadbytku potřebného množství.

 

03-0177 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 427 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (81,5 %), leucin (95,2 %), lysin (54,0 %), methionin (65,6 %), threonin (71,6 %), tryptofan (85,2 %), valin (87,7 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (64,9 %), arginin (79,2 %), kyselina asparágová a asparagin (60,5 %), glycin (75,1 %), histidin (90,1 %), serin (72,6 %) a tyrosin (97,4 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Žito: JM = 100 g celozrnné mouky, obsah bílkovin = 11,6 %, tj. 1,86 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 12,63 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 681 g mouky, tj. asi 78,9 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin je v přepočtu na 78,9 g bílkovin nižší obsah u tyrosinu (97,4 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství.

 

03-0178 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 431 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (86,5 %), leucin (88,1 %), lysin (63,3 %), methionin (65,6 %), threonin (81,5 %), tryptofan (94,7 %), valin (95,7 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (77,6 %), arginin (79,2 %), kyselina asparágová a asparagin (88,9 %), glycin (82,8 %), histidin (86,2 %), serin (67,9 %) a tyrosin (61,7 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Ječmen: JM = 100 g celozrnné mouky, obsah bílkovin = 10,6 %, tj. 1,7 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 12,27 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 724 g mouky, tj. asi 76,7 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin je v přepočtu na 76,7 g bílkovin nižší obsah u serinu (96,8 %), ostatní jsou v nadbytku potřebného množství.

 

03-0179 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 472 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (89 %), leucin (95,2 %), lysin (65,2 %), methionin (74,3 %), threonin (81,6 %), tryptofan (85,3 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (72,2 %), arginin (81 %), kyselina asparágová a asparagin (70,5 %), glycin (75,2 %), histidin (82,3 %) a serin (63,2 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Oves: JM = 100 g ovesné mouky, obsah bílkovin = 12,6 %, tj. 2,02 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 11,61 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 576 g mouky, tj. asi 72,6 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 72,6 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou v nadbytku potřebného množství.

 

03-0180 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 397 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (93,9 %), lysin (68,9 %), methionin (74,3 %), threonin (81,5 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (81,2 %), kyselina asparágová a asparagin (95,1 %), glycin (90,5 %), histidin (82,3 %) a serin (74,2 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Rýže: JM = 100 g rýže, obsah bílkovin = 7,4 %, tj. 1,18 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 11,30 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 955 g rýže, tj. asi 70,6 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 70,6 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou v nadbytku potřebného množství.

 

03-0181 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 676 g rýže, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (93,9 %), lysin (70,8 %), threonin (96,3 %), tryptofan (75,7 %) a postradatelné aminokyseliny cystein (89,3 %), glycin (96,3 %), histidin (98 %) a serin (85,2 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Kukuřice: JM = 100 g kukuřičné mouky, obsah bílkovin = 9,2 %, tj. 1,47 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 15,9 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 1.080 g mouky, tj. asi 99,4 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 99,4 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou ve výrazném nadbytku potřebného množství.

 

03-0182 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 544 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (91,4 %), lysin (50,3 %), methionin (83 %), threonin (88,9 %), tryptofan (66,3 %), valin (95,7 %) a postradatelné aminokyseliny arginin (72,3 %), kyselina asparágová a asparagin (77,8 %), glycin (71,3 %) a serin (78,9 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Proso: JM = 100 g prosné krupice (drcené loupané zrno), obsah bílkovin = 11,4 %, tj. 1,82 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 12,63 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 693 g krupice, tj. asi 78,9 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 78,9 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou ve výrazném nadbytku potřebného množství.

 

03-0183 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 439 g krupice, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny lysin (63,3 %), threonin (96,3 %) a postradatelné aminokyseliny arginin (91,3 %), kyselina asparágová a asparagin (98,8 %), glycin (73,2 %), histidin (94 %) a serin (77,3 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Pohanka: JM = 100 g celozrnné mouky, obsah bílkovin = 10,6 %, tj. 1,7 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (methionin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 12,2 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 720 g mouky, tj. asi 76,3 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je methionin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 76,3 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou ve výrazném nadbytku potřebného množství.

 

03-0184 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 472 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (84 %), leucin (83,8 %), lysin (70,8 %), methionin (65,6 %), threonin (88,9 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (84,8 %), glycin (96,3 %), histidin (82,3 %), prolin (94 %), serin (78,9 %) a tyrosin (77,9 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Laskavec: JM = 100 g mouky, obsah bílkovin = 16,7 %, tj. 2,67 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (leucin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 10,62 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 398 g mouky, tj. asi 66,4 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je leucin. Ve vypočítaném množství 66,4 g bílkovin je poddimenzována aminokyselina alanin (81,4 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství.

 

03-0185 obsah aminokyselin v laskavci

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 299 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny izoleucin (88,9 %), leucin (75,3 %), lysin (93,1 %), methionin (78,7 %), threonin (86,5 %), valin (85,7 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (61,3 %), histidin (90,1 %) a prolin (78,7%). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Sója: JM = 100 g celozrnné mouky, obsah bílkovin = 36,2 %, tj. 5,79 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (methionin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 14,08 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 243 g mouky, tj. asi 88 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je methionin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 88 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou ve výrazném nadbytku potřebného množství.

 

03-0186 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 138 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny methionin (56,8 %), threonin (96,3 %), valin (95,7 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (77,5 %), glycin (80,9 %), histidin (97,9 %) a serin (80,5 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Čočka: JM = 100 g čočky, obsah bílkovin = 25,6 %, tj. 4,1 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (methionin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 22,87 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 558 g čočky, tj. asi 143 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je methionin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 143 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou ve výrazném nadbytku potřebného množství.

 

03-0187 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 195 g čočky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny methionin (35 %), threonin (98,8 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (77,6 %), cystein (73 %), glycin (80,9 %), prolin (94 %) a serin (83,6 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Hrách: JM = 100 g hrachu, obsah bílkovin = 22,5 %, tj. 3,6 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (methionin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 20,34 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 565 g hrachu, tj. asi 127,1 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je methionin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 127,1 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou ve výrazném nadbytku potřebného množství.

 

03-0188 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 222 g hrachu, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny leucin (96,6 %), methionin (39,3 %), valin (93,7 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (73,9 %), cystein (89,3 %), glycin (77 %), histidin (90,1 %), prolin (85,2 %), serin (67,9 %) a tyrosin (87,7 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Fazole: JM = 100 g fazolí, obsah bílkovin = 20,9 %, tj. 3,34 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (methionin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 16,64 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 498 g fazolí, tj. asi 104 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je methionin. Z postradatelných aminokyselin není v přepočtu na 104 g bílkovin nižší obsah u žádné aminokyseliny, všechny jsou v nadbytku potřebného množství.

 

03-0189 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 239 g mouky, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny methionin (48,1 %), threonin (98,8 %), valin (91,7 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (75,7 %), arginin (98,1 %), cystein (64,9 %), glycin (73,2 %), prolin (78,7 %), serin (88,4 %) a tyrosin (81,2 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Slunečnice: JM = 100 g slunečnice, obsah bílkovin = 14,7 %, tj. 2,35 g dusíku (koeficient 6,25); hodnota X100 (lyzin = 100 %) byla výpočtem stanovena na 11,93 g dusíku, což odpovídá dennímu příjmu cca 507 g slunečnice, tj. asi 74,5 g bílkovin. Limitující esenciální aminokyselinou je lyzin. Z postradatelných aminokyselin je v přepočtu na 74,5 g bílkovin nižší obsah u aminokyseliny tyrosinu (92 %), ostatní jsou v nadbytku potřebného množství.

 

03-0190 obsah aminokyselin v rostlinách

Pokud by se předpokládal příjem dusíku na úrovni asi 8 g, odpovídalo by to konzumaci cca 340 g slunečnice, příjem bílkovin by činil 50,0 g a při těchto parametrech jsou poddimenzovány esenciální aminokyseliny leucin (90,9 %), lysin (67,1 %), methionin (83,1 %), threonin (91,4 %) a postradatelné aminokyseliny alanin (75,8 %), histidin (90,1 %), prolin (98,4 %), serin (67,9 %) a tyrosin (61,7 %). Ostatní aminokyseliny jsou v nadbytku potřebného množství. Údaje jsou vztaženy na 44 g ideálního proteinu.

 

Sezam: JM = 100 g sezamu,

 

03-0191 obsah aminokyselin v rostlinách

x

 

Vlašský ořech: JM = 100 g vlašských ořechů,

 

03-0192 obsah aminokyselin v rostlinách

x

 

Lískový ořech: JM = 100 g lískových ořechů,

 

03-0193 obsah aminokyselin v rostlinách

x

Související články

Význam aminokyselin

Potřeba aminokyselin

Základní aminokyseliny - biochemie

Celiakie - rejstřík

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.

Zajímavé stránky

Dr. Zdravíčko Vám radí

Hubnutí s Kerbetem