Galenus

Obezita, nadváha, biochemie přibírání, tloustnutí

Jak nabíráme na váze

Naše váha je odrazem toho, co a kolik jíme

Po dosažení dospělosti má tělo člověka tendenci uchovávat energii na horší časy. Jinými slovy, vytváří si zásoby energie pro chvíle, kdy by mohlo být hůře. Zásobárnou energie je svalový a jaterní glykogen a tuky. Zásoba glykogenu je u dospělého člověka přibližně konstantní a významně se nezvyšuje ani při dalším přibývání na váze. Pokud však tělo přijímá potravou více energie, než vydává při své činnosti, ukládá tento rozdíl především do tukových zásob.

Kde můžeme přibrat

Tělo je tvořeno kostrou, svaly a tkání, která plní úlohu zásobárny energie. Ve vztahu ke změnám v hmotnosti těla lze kostru u dospělého člověka považovat za neměnnou. Hmotnost svalů se mění v závislosti na intenzitě prováděné fyzické zátěže. Člověk vykonávající fyzicky náročnou práci nebo aktivní sportovec mají svalovou hmotu vyvinutou o trochu více, než člověk se sedavým zaměstnáním a bez výraznější pohybové aktivity. Přesto jsou změny v hmotnosti svalů poměrně malé. Například člověk, který přibere na váze 10 kg a přitom nijak výrazně nezmění svoji pohybovou aktivitu, zvýši hmotnost své svalové hmoty jen asi o půl kilogramu, zbytek připadá na nově vytvořenou tukovou tkáň. Hlavním místem, kde se tedy mění hmotnost těla, je tuková tkáň.

Důležitá je spolupráce dvou typů buněk

Svalové buňky mají za úkol umožnit smršťování a natahování svalů a tím umožnit vykonávat fyzickou práci. Jsou tedy doslova naplněné speciálními vlákny, které fungují jako jakési motory. A protože motor potřebuje dodávat energii, nachází se kolem těchto vláken malé cisterny (označované jako vakuoly), které v sobě obsahují glykogen a také tuk. Jak glykogen, tak i tuky slouží k tomu, aby při jejich rozkladu získávala vlákna potřebnou energii ke kontrakcím (stahům). Glykogen zajišťuje rychlou dodávku energie, tuky sice pomalejší, ale zato 2,5 x vydatnější. Zásoba energie uložená v těchto vakuolách je ale poměrně malá a vystačí jen na krátkou dobu zátěže (řádově desítky vteřin). Proto musí být v těle vytvořen další systém, jak buňkám dodat potřebnou energii zvenčí. Kdyby to měl pokrýt glykogen uložený v játrech nebo tuk uložený v podkožní vrstvě, nestačila by krev tak rychle požadované množství dodat, protože je tato zásoba uložena příliš daleko od místa spotřeby. Proto se v těsné blízkosti svalových buněk nachází ještě další specializované zásobní buňky, které vlákna neobsahují. Prostor, který by jinak zaplnily v buňce vlákna, je u těchto zásobních buněk vyplněný právě vakuolami. Tyto buňky fungují jako zásobárna energie pro sousední svalové buňky do té doby, než začne krev dodávat glykogen a tuky ze vzdálených míst.

02-0246 - obezita

Celý systém lze názorně přirovnat k sekačce s dvoutaktním benzínovým motorem. Motor jsou svalová vlákna. Benzín v karburátoru je ta zásoba energie, která odpovídá zásobě energie ve vakuolách uvnitř svalové buňky. Sekačka má ale benzínovou nádrž a tu lze přirovnat k zásobním buňkám umístěných v bezprostředním sousedství svalových buněk. Aby mohla sekačka pracovat delší dobu, je nutné doplňovat benzín do nádrže a tedy ho dolévat z kanystru. Kanystr s benzínem představuje zásobu tuku uloženého v břichu a v podkožních vrstvách.

Na tomto místě je třeba zdůraznit jeden základní rozdíl mezi buňkami ukládajícími glykogen a buňkami tukové tkáně. Buňky ukládající glykogen lze přirovnat k nádobě s víkem. Tu lze doplňovat tak dlouho, dokud se nezaplní. Pak už není kam glykogen ukládat. Zásobní ani svalové buňky totiž nejsou schopny zvyšovat počet glykogenových vakuol. Naproti tomu buňky tukové tkáně mají vakuoly nenasytné a lze je připodobnit k nádobám bez víka. Když se zaplní, nezačnou přetékat, ale buňka začne stěny nádoby nadstavovat. A když má buňka tak velký přísun tuku, že ani toto nestačí, začne jednoduše vytvářet nové nádoby (vakuoly). Tím se začne zvětšovat objem buňky. Zvětšování buněk ale nemůže být příliš velké (buňka by praskla) a proto začne tělo při "blahobytu" okamžitě vytvářet nové tukové buňky. Tím se samozřejmě začne zvětšovat objem, který tukové buňky zabírají. A protože směrem do těla nelze objem zvětšovat (není tam místo), začne se narůstající tuková tkáň projevovat "úpravou" postavy. Roste břicho, protože tam se tuk ukládá nejdříve, pak se začne vyplňovat pas, mohutní hyždě a nakonec se zvětšuje podkožní vrstva tuku po celém těle.

Nejprve se tvoří glykogen

Pokud při nějaké předchozí aktivitě organismu došlo k odbourávání glykogenu, nejprve se tělo snaží tyto zásoby doplnit. Přednostně tvoří svalový glykogen. Je to logické, svalový glykogen je energetická rezerva pro náhlý výdej energie, například pro nárazovou vysokou fyzickou práci. Jen s malým zpožděním doplňuje i zásoby jaterního glykogenu. Přibližně v době, kdy se téměř doplní spotřebované zásoby glykogenu, dochází k aktivizaci procesů vedoucích k ukládání tuků.

Jak byl zmíněno, buňka musí vždy co nejdříve doplnit zásoby spotřebovaného glykogenu. Když to nemůže udělat z živin přijatých potravou, rozloží svá svalová vlákna a z nich si glykogen vytvoří. Doplnění zásob glykogenu je principem pro zachování života. Tělo to jednoduše musí udělat za každou cenu. Teprve když má takový nadbytek dodávané energie, že nemá kam už glykogen dodávat, přehodí výhybku a začne místo glykogenu vyrábět zásobní tuk. Ten pak ukládá do tukových vakuol. Nejprve ve svalové buňce, pak v tukových buňkách v těsném sousedství svalových buněk (lidově se označují jako svalový tuk) a nakonec v tukových buňkách kolem střev, dalších břišních orgánů a úplně nakonec v podkožní vrstvě.

Zásobní tuk se ukládá ve specializovaných tukových buňkách

Pokud stravou přivádíme do těla nadbytek energie, tělo vyrábí mastné kyseliny, které z krevního řečiště vychytávají tukové buňky, vytváří tuk a ukládají jej v tukových vakuolách ve formě tukových kapének. Tukové buňky mají neuvěřitelnou schopnost přežití a to i v případě, že jsou jejich vakuoly dlouhodobě prakticky prázdné. S určitou nadsázkou lze říci, že jednou vytvořené tukové buňky s největší pravděpodobností z těla již nikdy nedostaneme. Pokud ano, pak jen za cenu velkého odříkání a obrovské sebekázně.

02-0091 - tukové buňky

Literatura uvádí, že i v případě úplného vyprázdnění vakuol jsou tyto buňky schopny bez problému přežít i několik let. Jakmile se však v krvi objeví jen trošku zvýšený obsah tuku (po jídle obsahujícím tuky), okamžitě tento tuk vychytávají a ukládají ho do vakuol. Od tohoto okamžiku se buňka úplně regeneruje do své původní aktivity. Jedinou cestou, jak jejich aktivitu přibrzdit a významněji omezit, je dlouhodobě omezit příjem energie v potravě. Buňky sice nezaniknou, ale výrazně omezí počet svých tukových vakuol, tudíž budou schopny uložit méně tuku. Pokud je však navozen stav, kdy během 3 až 4 dnů je stabilně vyšší příjem energie v potravě ve srovnání s výdejem energie těla, začnou buňky vytvářet další tukové vakuoly a jsou připraveny absorbovat více tuku do svého těla. Navíc se stimuluje jejich množení. V konečném důsledku narůstá tuková tkáň.

Přednostně dochází k obnovení tukových zásob ve svalech, které však nejsou tím hlavním prostorem, kde se zásobní tuk ukládá. Následně se vytváří tuková tkáň kolem vnitřních orgánů, zejména v oblasti břicha. Částečně se také zaplňují buňky v podkožní tukové tkáni, ale tento proces není zpočátku tak intenzivní. Proto přibývání na váze většina lidí zaznamená nejprve na narůstajícím břichu. Teprve ve chvíli, kdy je břišní prostor zaplněn, dochází ke stimulaci ukládání tuku v podkožních částech těla. Přednostně se zvětšuje tuková tkáň v místech většího prokrvení a to je významně ovlivněno pohybovou aktivitou daného člověka. Proto v některých případech může dojít k situaci, kdy člověk zatěžuje například cvičením určité části těla a ukončením této zátěžové činnosti začne na těchto místech nabírat.

Nejprve se spaluje vnitřní tuk

Při požadavku na dodávku energie se nejprve spalují tukové zásoby ve svalech a následně tukové zásoby z břišní oblasti (zásoby kolem vnitřních orgánů, jako jsou játra, střeva a podobně). Teprve po snížení tukových zásob kolem střev začne být postupně spotřebováván tuk i z podkožních vrstev.

Související články

Snižování tukových zásob

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.

Zajímavé stránky

www.drzdravicko.cz