Galenus

Dělení vajíčka, embryonální vývoj, blastocysta, embryoblast, placenta

Raný embryonální vývoj

Embryonální vývoj začíná oplodněním vajíčka

Ihned po vniknutí hlavičky spermie do vajíčka se tato začne rozpouštět a uvolňují se z ní chromosomy. Dochází k jejich spárování s chromosomy vajíčka a začíná klasické mitotické dělení buněk. Tento zdánlivě jednoduchý proces je jednou z nejsložitějších operací, která se při vzniku nového života odehrává. Vytváří se při něm zcela jedinečná kombinace vlastností budoucího člověka. Je to výsledkem splynutí a promíchání genetického materiálu matky a otce. Od tohoto okamžiku začíná embryonální vývoj a vznikající život je označován jako embryo.

První dny jsou ve znamení dělení a vytváření zárodečné struktury

První dělení na dvě dceřinné buňky trvá ještě relativně dlouho, dochází k němu asi po 36 hodinách od okamžiku splynutí spermie s vajíčkem. Během dalších asi 22 hodin se rozdělí na 4 buňky, po 3 dnech je jich již 8 a ve čtyřech dnech se již jedná o shluk 64 buněk připomínajících plod moruše (morula). Šestý den má již shluk buněk přesnou strukturu, jedná se o malý dutý kulovitý útvar (blastocysta), v jehož nitru je na jedné straně fixovaný shluk buněk označovaný jako embryoblast. Ten se stává základem těla dítěte. Z vnějšího obalu (trofoblast) se později vyvine placenta, jejímž prostřednictvím bude plod až do porodu vyživován. Během celých prvních 6 dnů se vajíčko ještě stále vznáší v tekutině ve vejcovodu, ze které také přijímá živiny.

Dělení vajíčka

Již v tomto stádiu embryonálního vývoje je patrné, o jak složitý proces se jedná. Původní jediná buňka vajíčka totiž není jen základem těla budoucího dítěte, ale je také základem kompletní výbavy ochrany plodu, systému jeho vyživování a odstraňování zplodin jeho metabolismu (placenta). Přitom tato část není součástí jeho těla a není vytvářena ani z těla matky. A co je na tom nejpozoruhodnější, informaci pro vytvoření tohoto pomocného systému si muselo vyvíjející se vajíčko najít v genetické informaci. Jinými slovy, tuto informaci máme uloženu v každé buňce našeho těla, použijeme ji jen jednou během prvních fází našeho vzniku a již nikdy později nebude tato informace použita. Přesto si ji musíme sebou nést pro každého svého dalšího potomka.

První kontakt s tkání matky

Šestý den opouští blastocysta vejcovod a poprvé se dostává do kontaktu s mateřskou tkání. Ve vyústění vejcovodu jsou na sliznici dělohy umístěné speciální řasové záhyby, které směrují oplozené vajíčko do nejvhodnějšího místa k jeho uchycení. Přibližně v sedmém dnu má blastocysta průměr 0,2 mm a nastává proces zahnízďování (nidace).

Vývoj embrya 1

Blastocysta se při pohybu po sliznici dělohy natáčí tak, že se přitiskne v místě uhnízdění na sliznici tím pólem, kde se nachází embryoblast, tedy základ budoucího těla plodu. V tomto okamžiku se buňky trofoblastu, které se dotýkají děložní sliznice, mění na mnohojaderný útvar cytoplasmy neohraničený buněčnou membránou (ale zachovávající si ostatní strukturu buňky - syncytiotrofoblast) a tato změna u nich vyvolá poměrně agresívní chování. Útočí na buňky děložní sliznice a rozpouští jejich buněčnou membránu.

Vývoj embrya 2

Obsah těla těchto rozpadlých buněk je využíván jako zdroj živin pro ostatní buňky blastocysty. Působením buněk syncytiotrofoblastu vzniká jakýsi razící tunel ve sliznici dělohy.

Postupně dochází k zanořování blastocysty do děložní sliznice, která ji přeroste a mezi 11. a 12. dnem vývoje se nad ní zcela uzavře. Buňky syncytiotrofoblastu se zaměřují na narušování cév sliznice dělohy a po vyvinutí placenty se jejich hlavním úkolem stává získávání živin a tvorba hormonů.

Vývoj embryoblastu a trofoblastu probíhá odlišně

Během zanořování probíhá další dělení buněk, vývoj embryoblastu a trofoblastu již probíhá zcela odlišně a podle přesného řádu.

Vývoj embrya 3

Buňky trofoblastu vytváří postupně 4 obalové systémy, chorion, amnion, alantois a žloutkový vak. Jedná se o jakési blány a ani jedna z nich není součástí plodu. Nejsvrchnější vrstva (chorion) se postupně vyvíjí v placentu. Již po 14 dnech jsou na povrchu chorionu patrné klky prorůstající do cév děložní sliznice. Během dalších dnů se v nich vyvíjejí i pupečníkové cévy. Tyto cévy prorůstají i směrem k plodu a zanořují se do vychlípeniny ze žloutkového vaku.

Druhá vrstva od povrchu (amnion) poskytuje plodu ochranný prostor naplněný tekutinou. Z vnitřní vrstvy se tvoří žloutkový vak, který se postupně vychlipuje a vytváří základ budoucí pupečníkové šňůry (alantois), do které prorůstají pupečníkové cévy. Původní žloutkový vak zcela vymizí. Buňky embryoblastu se dělí a vytváří strukturu budoucího plodu.

Vývoj embrya 4

Již ve 14 dnech je patrný útvar, který má 3 vrstvy buněk, z každé z nich se budou postupně vyvíjet různé orgány. Nejvnitřnější vytváří zárodek primitivní trubice, z níž se později později vyvinou plíce, játra, štítná žláza, slinivka, močová trubice a močový měchýř. Z prostřední vrstvy pak vznikne kostra, svaly, varlata nebo vaječníky, ledviny, slezina, krevní cévy, krvinky a nejhlubší vrstva kůže. Z vnější vrstvy se pak vyvíjí kůže, potní žlázy, bradavky, vlasy, nehty, zubní sklovina a oční čočky.

Vývoj embrya 5

Související články

Oplodnění

1. až 8. týden od početí

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.

Zajímavé stránky

www.drzdravicko.cz